Jak připravit palivové dřevo na zimu, aby opravdu hořelo

Dřevo, které chcete pálit letos v zimě, mělo být naštípané a uložené ke schnutí nejpozději loni. Do kamen patří dřevo s vlhkostí pod 20 %, a toho čerstvě pokácený kmen nedosáhne za pár letních měsíců. Kdo se k přípravě dostane až na podzim, může ještě hodně zachránit správným skladováním a nákupem. Nejvíc topné sezóny ale pokazí několik rozšířených omylů.

„Pokácíme v březnu, v listopadu topíme“

Čerstvé dřevo obsahuje zhruba polovinu své hmotnosti vody. Na ulici se sice za léto povrchově vysuší, uvnitř polen ale zůstává vlhkost vysoká. Jehličnaté dřevo jako smrk nebo borovice potřebuje při dobrém skladování obvykle kolem jednoho roku, tvrdé listnaté dřevo jako buk, dub nebo habr zpravidla rok a půl až dva roky. Dub kvůli husté struktuře někdy i déle.

Když letos nemáte suché zásoby, vyplatí se koupit menší množství dřeva prokazatelně suchého a čerstvé uložit na příští zimu.

Štípat se má hned, ne až před topením

Celé špalky a dlouhé kmeny schnou velmi pomalu, protože voda odchází hlavně řezem a puklinami. Naštípaná polena mají mnohem větší povrch a vysychají rychleji. Ideální je dřevo nařezat na délku pro vaše topidlo a rozštípat hned po pokácení nebo dovezení. Kůra na polenech brzdí odpar, při štípání se jí proto nemusíte zbavovat úplně, ale do hranice ukládejte polena kůrou nahoru, aby po ní stékala voda.

Igelit přes celou hranici dřevo nesuší, ale dusí

Zakrýt dřevo ze všech stran plachtou vypadá rozumně. Pod igelitem se ale drží vlhkost, kondenzuje a dřevo začne plesnivět. Hranice potřebuje stříšku nebo přístřešek, který chrání shora před deštěm a sněhem, a otevřené boky, kudy proudí vzduch.

Polena mají ležet nad zemí na paletách nebo hranolech, nikdy přímo na hlíně. Mezi hranicí a stěnou domu nechte mezeru alespoň několik centimetrů, aby se nedržela vlhkost ani na dřevě, ani na fasádě. Nejlépe schne dřevo na slunné a větrné straně pozemku.

Sklep není dobrá sušárna

Do uzavřeného sklepa, garáže nebo kotelny patří jen dřevo, které už je suché, a to v množství na několik dní až týdnů. Vlhké dřevo tam neschne, jen do prostoru uvolňuje vlhkost. Ve sklepě to podporuje plísně na zdech a hmyz, v kotelně zase nesmí dřevo stát blíž k topidlu, než dovoluje návod výrobce.

Tvrdé dřevo není vždycky lepší volba

Buk a dub mají vyšší hustotu, takže jeden metr prostorový obsahuje víc energie a hoří déle. Smrk a borovice se rychle rozhoří, hodí se na zatápění a do kamen, kde chcete krátce a rychle zvýšit teplotu. Na kilogram suchého dřeva je výhřevnost různých dřevin podobná. Rozdíl je v tom, kolik kilogramů vejde do jednoho metru.

Smrkové dřevo má sklon jiskřit, u otevřeného krbu si proto dejte pozor. Jehličnany obsahují pryskyřici, ale při suchém dřevě a dobrém tahu komína není jejich spalování problém.

Vlhkost se pozná vlhkoměrem, ne pohledem

Suchá polena jsou lehčí, mají praskliny na čelech a při ťuknutí o sebe znějí zvonivě. Je to orientační vodítko, ale spolehlivější je vlhkoměr na dřevo. Pro správné měření rozštípněte poleno a změřte čerstvou plochu uprostřed, ne povrch, který bývá sušší.

Co způsobí vlhké dřevo v kamnech

Energie, kterou by dřevo vydalo jako teplo, se spotřebuje na odpaření vody. Kamna topí méně, sklo dvířek černá a v komíně se usazují saze a dehet. Ty zvyšují riziko požáru komína, který patří k nejčastějším zimním výjezdům hasičů. Kouř z vlhkého dřeva navíc obsahuje víc škodlivin a obtěžuje sousedy.

Zákon o ochraně ovzduší ukládá provozovatelům malých zdrojů spalovat jen paliva určená výrobcem topidla. Do kamen tedy nepatří odpady, natřené dřevo ani dřevotříska.

Zdroje

• Ministerstvo životního prostředí
• Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší