Řez jabloní v únoru, nebo v létě? Zimní řez růst posílí, letní zbrzdí

Stromy bez listí ukazují v únoru celou kostru koruny. Je vidět každá větev, která roste dovnitř, kříží se nebo je suchá, a proto se na konci zimy řežou jádroviny, tedy jabloně a hrušně. Zimní řez ale strom zároveň povzbudí k silnějšímu růstu. Kdo chce bujný strom spíš zklidnit, řeže hlavně v létě. Pro většinu zahrad platí kombinace: v únoru tvarovat, v létě odstraňovat přírůstky.

Vyberte den bez silného mrazu

Řežte za suchého počasí, kdy teplota neklesá výrazně pod bod mrazu. Za silných mrazů je dřevo křehké, větve se při řezu třepí a rány se hůř hojí. Za deště zase hrozí, že se do čerstvých ran dostanou houbové choroby. Ideální je klidný den, kdy je kolem nuly nebo mírně nad ní.

Připravte ostré a čisté nářadí

Na slabší výhony stačí dvoučepelové nůžky, na větve do tloušťky palce nůžky s dlouhými rameny, na silnější pilka. Tupé nůžky mačkají pletiva, rána se roztřepí a hojí se pomalu. Před prací a mezi jednotlivými stromy čepele otřete lihem, zabráníte přenosu chorob, například rakoviny jabloní.

Začněte suchými a nemocnými větvemi

Jako první odstraňte vše, co je suché, zlomené nebo napadené. Poznáte to podle tmavé, popraskané kůry, propadlin nebo plodů, které na stromě přezimovaly a seschly. Tyto takzvané mumie odstraňte také, nesou zárodky moniliózy.

Potom vyřízněte větve, které rostou do středu koruny, kříží se nebo se o sebe třou. Ze dvou podobných větví nechte tu, která roste šikmo ven.

Vlky odstraňte, nebo přetvarujte

Vlky jsou silné, svisle rostoucí výhony, které vyrážejí z větví a nenesou plody. Většinu z nich odstraňte celé u báze. Pokud je v koruně prázdné místo, můžete jeden vlk ponechat, ohnout a vyvázat do vodorovné polohy, z něj se postupně stane plodná větev.

Proředte korunu a zkraťte prodlužovací výhony

Koruna má být vzdušná, aby se do ní dostalo slunce a po dešti rychle oschla. Dobrý test je představa, že korunou proletí pták. Prodlužovací výhony hlavních větví zkraťte zhruba o třetinu nad pupenem směřujícím ven. Z něj vyroste nový výhon správným směrem.

U hrušní, které rostou výrazně vzpřímeně, se vyplatí mladé větve rozvazovat do šikmé polohy. Strmé větve plodí později a méně. Hrušně také snášejí řez o něco hůř než jabloně, zásahy volte střídmější.

Silné větve řežte na větevní kroužek

Při odstranění celé větve neřežte těsně u kmene ani nenechávejte dlouhý pahýl. Řez veďte těsně nad zesíleným kroužkem u báze větve. Z kroužku se rána zacelí nejrychleji. U těžkých větví nejdřív zespodu nařízněte, pak větev odřízněte kousek dál od kmene a teprve nakonec zbylý pahýl, jinak se kůra při pádu větve odloupne.

Větší rány, zhruba od průměru dvou až tří centimetrů, můžete ošetřit stromovým balzámem, zejména u starších stromů a choulostivých hrušní.

Starý strom zmlazujte postupně

Zanedbaný strom s hustou, přerostlou korunou nezmlazujte najednou. Silný zásah by vyvolal záplavu vlků a strom by se oslabil. Rozložte zmlazení do dvou až tří let a každý rok odstraňte jen část velkých větví.

Pozor na peckoviny. Třešně, višně, meruňky a broskvoně se v únoru neřežou, rány by se špatně hojily a hrozí klejotok. Ty se stříhají po sklizni nebo na jaře podle druhu.

Zdroje

• Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy
• Český zahrádkářský svaz