Dají se starožitnosti skloubit s moderním bytem? Ano, když jich je méně

Starý nábytek začne v bytě působit jako sklad, jakmile stojí kus vedle kusu a žádný nemá svou roli. Řešení obvykle není kupovat nové, ale vybrat méně kusů, nechat kolem nich volné místo a postavit je do kontrastu s jednoduchým okolím. Dobře to vysvětluje ilustrační situace, která se v různých obměnách opakuje v mnoha rodinách.

Byt 2+kk a plná dodávka po babičce

Ilustrační příklad: Jana bydlí v bytě 2+kk v panelovém domě s bílými stěnami, světlou podlahou a jednoduchou kuchyňskou linkou. Po babičce zdědila dubovou kredenc, rozkládací jídelní stůl se šesti židlemi, kyvadlové hodiny, vyřezávanou truhlu, toaletní stolek se zrcadlem a krabici obrázků v pozlacených rámech. Všechno je krásné a všechno je pro ni spojené se vzpomínkami.

První víkend to zkusila tak, jak to přivezla. Kredenc u kuchyně, stůl uprostřed obýváku, truhla pod oknem, stolek v ložnici a obrázky po dvou na každé stěně. Výsledek působil přesně tak, jak se toho bála: jako výprodej pozůstalosti.

Každá místnost unese jednu hlavní starožitnost

Kredenc je výrazný, vysoký a tmavý kus. V obytném prostoru o ploše kolem pětadvaceti metrů čtverečních zvládne roli hlavní dominanty, ale nesnese vedle sebe další těžký nábytek ze stejného období. Jana ji proto nechala jako jedinou velkou starožitnost v obýváku s kuchyní a postavila ji ke klidné bílé stěně bez obrazů.

Stůl se šesti židlemi nahradila jen stolem. Ke dvěma židlím z původní sady přidala dvě jednoduché moderní. Kombinace stylů u stolu vypadá záměrně, zatímco šest stejných vyřezávaných židlí by malý prostor zahltilo.

Vzduch kolem nábytku

Starožitnost potřebuje kolem sebe místo, aby bylo vidět její tvar. Jana odsunula kredenc od rohu, nad ni nedala nic a na vrch postavila jen jednu mísu. Pravidlo, které se dá použít obecně: nad výrazným kusem nábytku buď nic, nebo jediný velký obraz, nikdy galerie drobností.

Kontrast drží styl pohromadě

Moderní byt nemusí přizpůsobit vše staré věci. Naopak, starožitnosti nejlépe vyniknou proti jednoduchému pozadí. Hladké stěny, plátěné závěsy, minimalistická svítidla a jednobarevný koberec vytvoří rám, ve kterém vynikne patina dřeva. Ozdobné krajky, květované tapety a další dobové doplňky ke staré kredenci naopak posouvají interiér k muzeu.

Pomáhá také sjednotit odstín dřeva. Když se v jedné místnosti potká dub, ořech a mahagon, působí to neklidně. Jana nechala v obýváku jen dubové kusy a toaletní stolek z ořechu přestěhovala do ložnice.

Co se zbytkem dědictví

Ne všechno se musí vystavit. Hodiny dostaly místo na chodbě, kde je každý vidí při příchodu. Truhla se přesunula do ložnice k nohám postele jako úložný prostor na deky. Z krabice obrázků vybrala tři se stejným typem rámu a pověsila je do jedné řady nad postel. Ostatní uložila do krabice s papírem bez kyselin a podepsala, odkud který obrázek je.

Některé kusy lze nabídnout dalším členům rodiny. Starožitnost se nemusí zachránit tím, že ji budete mít doma vy.

Než kus postavíte do bytu, zkontrolujte jeho stav

Drobné otvory a jemná dřevní moučka pod nábytkem mohou znamenat aktivního červotoče. Takový kus je potřeba před přestěhováním ošetřit, jinak hrozí, že napadne i další dřevo v bytě. Uvolněné spoje, popraskaná dýha a odlupující se šelak jsou práce pro restaurátora nebo zkušeného truhláře. U cenných kusů se nepouštějte do broušení a přetírání moderními laky, zničíte tím povrch i hodnotu. U nábytku s historickou hodnotou je vhodné poradit se o postupu předem.

Kyvadlové hodiny přenášejte se zajištěným kyvadlem a po přestěhování je nechte seřídit, šikmá podlaha nebo nové umístění mění chod.

Zdroje

• Národní památkový ústav
• Uměleckoprůmyslové museum v Praze