Dešťová voda, nebo vodovod? Na zahradu a splachování stačí déšť

Na zalévání zahrady, splachování záchodu a úklid nepotřebujete pitnou vodu. Tyto činnosti v rodinném domě spotřebují velkou část vody a dešťová voda je zvládne stejně dobře, rostlinám dokonce svědčí víc, protože je měkká a bez chloru. Pitná voda z vodovodu pak zůstane pro vaření, mytí a hygienu. Jak velkou nádrž zvolit a co od ní čekat, závisí na střeše, zahradě a na tom, jestli chcete vodu vést i do domu.

Na co lze dešťovou vodu použít?

Nejjednodušší je zalévání a mytí auta, kola nebo terasy. Stačí sud pod svodem. S podzemní nádrží, čerpadlem a samostatným rozvodem ji můžete použít ke splachování toalet a po filtraci i do pračky. Prádlo vyprané v měkké vodě potřebuje méně pracího prostředku.

Rozvod užitkové vody musí být od pitného vodovodu oddělený a viditelně označený. Propojení obou systémů bez předepsané ochrany je nepřípustné, protože by mohla dešťová voda proniknout do vodovodu.

Kolik vody střecha zachytí?

Ilustrační výpočet: střecha s půdorysnou plochou 100 metrů čtverečních, roční srážky kolem 600 milimetrů a koeficient odtoku 0,8 pro šikmou krytinu. Výpočet je 100 × 0,6 × 0,8 = 48 metrů krychlových vody za rok. Srážky ale nepřicházejí rovnoměrně, takže nádrž musí přečkat suchá období a zároveň pobrat přívalový déšť.

Úhrn srážek se v Česku výrazně liší podle oblasti. Na Žatecku či jižní Moravě spadne citelně méně než na horách. Aktuální údaje pro vaše místo najdete v datech hydrometeorologické služby.

Stačí sud, nebo je lepší podzemní nádrž?

Řešení	Výhody	Nevýhody
Sud nebo nadzemní nádrž	Levné, bez výkopu, hned k použití	Malý objem, v zimě nutno vypustit, voda se v létě ohřívá a zelená
Podzemní plastová nádrž	Velký objem, chladná voda ve tmě, celoroční provoz	Výkop, čerpadlo, vyšší náklady
Betonová jímka	Velmi odolná, neutralizuje kyselost dešťové vody	Náročná stavba, těžký materiál

Na malou zahradu do pár set metrů čtverečních často postačí dva až tři propojené sudy. Kdo chce splachovat dešťovou vodou, potřebuje podzemní nádrž o objemu několika kubíků.

Dá se dešťová voda pít?

Bez úpravy ne. Na střeše se usazuje prach, pyl, ptačí trus a látky z ovzduší, voda může nést i bakterie. Úprava na pitnou kvalitu je technicky možná, ale vyžaduje vícestupňovou filtraci, dezinfekci a pravidelné rozbory, takže se v běžném domě nevyplácí. Pro zalévání zeleniny je dešťová voda vhodná, plody ale před jídlem umyjte vodou pitnou.

Jak udržet vodu čistou

Na svod patří lapač nečistot, který zachytí listí a nechá vodu téct do nádrže. V podzemní nádrži pomáhá uklidněný přítok, aby voda nevířila usazený kal, a plovoucí sání čerpadla, které bere vodu kousek pod hladinou, kde je nejčistší. Sudy zakrývejte víkem, jinak se v nich v létě množí komáři a padají do nich drobná zvířata. Nádrž se zhruba jednou za několik let vyčistí od kalu.

Co dělat s vodou, která se nevejde?

Přepad z nádrže je dobré svést do vsakovacího objektu nebo zahradního jezírka, ne do kanalizace. Vsakování doplňuje podzemní vodu a ulehčuje stokám při přívalových deštích. U novostaveb stavební předpisy počítají s tím, že srážkové vody se mají přednostně vsakovat nebo zadržet na pozemku, a odvod do kanalizace je až poslední možnost. Podmínky pro konkrétní pozemek určí projektant a stavební úřad.

Lze získat příspěvek?

Stát v minulých letech podporoval využití srážkové vody dotačními programy pro domácnosti. Podmínky, výše podpory a termíny se mění, proto si aktuální stav ověřte přímo u Státního fondu životního prostředí. Některé obce mají vlastní příspěvky. Nádrž kupujte až po prostudování podmínek, protože program může vyžadovat například minimální objem nebo napojení na splachování.

Zdroje

• Státní fond životního prostředí ČR
• Český hydrometeorologický ústav
• Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka