Proč musí být každá novostavba budovou s téměř nulovou spotřebou

Zákon nepožaduje, aby každý nový rodinný dům byl pasivní. Požaduje, aby byl takzvanou budovou s téměř nulovou spotřebou energie, a od roku 2020 to platí pro všechny novostavby v Česku. V praxi to znamená dobře zaizolovanou obálku, kvalitní okna a účinný zdroj tepla, často doplněný obnovitelnou energií. Splnění se dokládá průkazem energetické náročnosti budovy už při žádosti o povolení stavby.

Odkud povinnost pochází

Pravidla vycházejí ze směrnice Evropské unie o energetické náročnosti budov, kterou Česko převzalo do zákona o hospodaření energií. Podrobné požadavky stanoví prováděcí vyhláška. Povinnost se zaváděla postupně, nejdřív pro velké budovy veřejné správy, později pro ostatní, až se od roku 2020 vztáhla i na rodinné domy. Důvod je jednoduchý: budovy patří k největším spotřebitelům energie a novostavba bude stát desítky let.

Evropská pravidla se dál zpřísňují směrem k budovám s nulovými emisemi. Pokud stavbu teprve plánujete, ověřte si u projektanta, jaké požadavky platí v době podání žádosti.

Co si představit pod „téměř nulovou“ spotřebou

Název mate. Dům nemusí vyrábět tolik energie, kolik spotřebuje. Musí splnit tři hlavní ukazatele: nízkou průměrnou prostupnost obálky budovy, tedy jak snadno uniká teplo stěnami, střechou, podlahou a okny, dále nízkou spotřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů a nízkou celkovou dodanou energii. Výpočet se porovnává s referenční budovou stejného tvaru a velikosti.

Pro představu: dům s plynovým kotlem a průměrnou izolací požadavky nemusí splnit, zatímco stejný dům s tepelným čerpadlem nebo fotovoltaikou a lepší izolací je splní. Volba zdroje tepla proto mění výsledek výrazně.

Nízkoenergetický, pasivní a nulový dům nejsou totéž

Nízkoenergetický dům je obecné označení pro stavbu s nízkou potřebou tepla. Pasivní dům je přísnější standard s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění, s mimořádnou vzduchotěsností a řízeným větráním s rekuperací. Nulový dům bilančně vyrobí tolik energie, kolik spotřebuje. Zákonný požadavek na téměř nulovou spotřebu leží mezi běžnou starší novostavbou a pasivním domem. Splnit ho lze v různých technologiích, ze zdiva i jako dřevostavbu.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz zpracovává energetický specialista s oprávněním. Obsahuje grafické zařazení budovy do klasifikačních tříd od A (mimořádně úsporná) po G (mimořádně nehospodárná) a výpočty jednotlivých ukazatelů. U novostavby je součástí projektové dokumentace pro povolení stavby. Při prodeji nebo pronájmu budovy či bytu je průkaz také potřeba a třída energetické náročnosti se uvádí v inzerci.

Pokud se během stavby mění zdroj tepla, okna nebo izolace oproti projektu, nechte průkaz přepočítat, aby odpovídal skutečnosti.

Co rozhoduje při návrhu domu

Tvar domu: kompaktní stavba bez zbytečných výstupků, vikýřů a arkýřů má menší ochlazovanou plochu a požadavky splní snáz. Orientace: větší okna na jih přinášejí zisky tepla v zimě, ale bez stínění přehřívají v létě. Tepelné mosty: napojení balkonů, základů a oken se řeší detaily, jinak teplo uniká a v rozích hrozí plíseň. Zdroj tepla a větrání: tepelné čerpadlo, rekuperace a fotovoltaika často pomohou výpočet splnit.

Tyto volby mají vliv na cenu stavby. Úspornější dům bývá dražší na pořízení, ale levnější na provoz po celou dobu užívání.

Splnit na papíře nestačí

Dodržení požadavků kontroluje stavební úřad podle dokumentace a Státní energetická inspekce může povinnosti v oblasti energetické náročnosti kontrolovat. Pro majitele je ale podstatnější skutečný stav. Chyby v provedení, třeba netěsnosti kolem oken nebo vynechaná izolace u základu, výpočet nezachytí, a dům pak spotřebuje víc. Test vzduchotěsnosti a pečlivý technický dozor jsou rozumná pojistka.

Zdroje

• Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
• Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov
• Státní energetická inspekce